Evropský srovnávací inovační rámec měří inovační výkon pomocí složeného indikátoru, souhrnného inovačního indexu (EIS), který shrnuje několik různých ukazatelů. EIS se rozděluje do deseti hlavních okruhů popisujících čtyři hlavní oblasti: rámcové podmínky pro inovace, financování inovací, inovační aktivity a dopady inovací. Celkem je zachyceno a vyhodnoceno 27 základních parametrů.
EIS 2023 hodnotí Českou republiku na 14. místě jako mírného inovátora (viz Graf 1) s výkonem na úrovni 94,7 % průměru EU. Za pozitivní lze považovat skutečnost, že inovační potenciál ČR stále roste a blíží se průměru EU a tím také inovačnímu potenciálu silných inovátorů EU.
Graf 1 – The European innovation scoreboard (EIS)
Národní RIS3 strategie využívá vybrané indikátory EIS v rámci monitoringu a hodnocení jejího dopadu na implementační prostředí v ČR.
Relativně silné inovační oblasti ČR 2023
Podle EIS 2023 je Česká republika relativně silná mimo jiné v následujících inovačních oblastech:
Firemní investice – zahrnují tři ukazatele investic: výdaje na výzkum a vývoj v podnikatelském sektoru, výdaje na inovace mimo výzkum a vývoj a výdaje na inovace vztažené na osoby zaměstnané v inovačně aktivních podnicích.
Inovující podniky – tato oblast zahrnuje dva ukazatele měřící podíl malých a středních podniků (MSP): zavádění nových inovací na trh nebo v rámci organizací (produktové inovace), zavádění inovací podnikových procesů, které kombinují inovace výrobních procesů, marketingu a organizačních procesů.
Produkty a služby s přidanou hodnotou – monitoruje tři základní oblasti: vývoz zboží se středně vysokou a vysokou technologickou náročností, vývoz služeb náročných na znalosti a prodej inovativních produktů.
Finanční podpora výzkumu a vývoje – tato oblast zahrnuje sledování výdajů na výzkum a vývoj (VaV) ve veřejném sektoru, výdajů na rizikový kapitál a vládních výdajů na podporu podnikatelského VaV. Zahrnuje všechny výdaje na VaV ve vládním sektoru (GOVERD) a v sektoru vysokého školství (HERD). Dále je zahrnut soukromý kapitál získaný pro investice do společností a přímé vládní financování a vládní daňová podpora pro podnikový VaV.
Srovnáme-li umístění České republiky a silných inovátorů EU podle žebříčku EIS 2023 ve výše uvedených relativně silných inovačních oblastech, pak platí, že se ČR mezi silnými inovátory EU ocitá na předních místech, nebo alespoň v průměru pomyslného hodnotového žebříčku EU (viz Graf 2). Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2023: Irsko, Lucembursko, Rakousko, Německo, Kypr a Francie.
Graf 2 – Relativně silné inovační oblasti ČR 2023
Relativně slabé inovační oblasti ČR 2023
Naopak nejslabšími místy se pak jeví následující inovační oblasti:
Duševní vlastnictví – zejména nízký počet mezinárodních patentových přihlášek podaných u Evropského patentového úřadu (patentové přihlášky PCT) a nízká citovanost vědeckých publikací (publikace mezi 10 % nejcitovanějšími publikacemi na světě – procentě vztaženo na celkový počet vědeckých publikací v zemi).
Job-to-job mobilita pracovníků ve vědeckých a technických profesích – mobilita pracovníků v oblasti vědy a techniky sleduje pohyb mezi jednotlivými pracovními místy v průběhu roku (zahrnuje obyvatelstvo v produktivním věku 25-64 let). Nízká mobilita kvalifikovaných pracovníků negativně ovlivňuje míru znalostí, které jsou jednou z klíčových hnacích sil inovací.
Nízký počet obyvatel ČR s dosaženým terciárním vzděláním (lidé ve věku 25-34 let s ukončeným vysokoškolským vzděláním).
Pokud opět srovnáme umístění České republiky a silných inovátorů EU podle žebříčku EIS 2023, tentokrát v inovačních oblastech „slabých“ pro ČR (viz Graf 3), pak se mezi silnými inovátory EU ocitá ČR na posledních stupních pomyslného výkonnostního žebříčku EU.
Graf 3 - Relativně slabé inovační oblasti ČR 2023
