| Dostupné územní třídění (členění) | ČR |
| Časová řada | 2017 - 2024 |
| Zdroj dat | ČSÚ |
Poměrový indikátor M02C0107 popisuje na základě vývoje hrubých a čistých ročních příjmů na osobu (v Kč) v letech 2017 až 2024 a vyjadřuje míru ohrožení příjmovou chudobou v sledovaném období 2017 až 2024).
Míra ohrožení příjmovou chudobou je podíl osob, jejichž ekvivalizovaný příjem je nižší než hranice ohrožení příjmovou chudobou. Evropský ukazatel míry ohrožení příjmovou chudobou, který se v České republice dlouhodobě pohybuje na úrovni 9 až 10 %, je závislý na příjmovém rozdělení. Jedna z nejnižších hodnot tohoto ukazatele v rámci Evropy je i důsledkem poměrně vyrovnaných příjmů. Velikost příjmové nerovnosti můžeme vyčíslit pomocí Giniho koeficientu, který by v případě absolutní rovnosti dosahoval hodnoty 0, a naopak v situaci naprosté nerovnosti by jeho hodnota byla 1.
Hranice a míra ohrožení příjmovou chudobou podle procenta mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu v ČR - 60%
Při posunu hranice ohrožení příjmovou chudobou však nejde jen o celkové příjmové rozložení, ale zejména o rozložení kolem hranice chudoby, která činí 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu v českých korunách na rok, případně na měsíc na měsíc. Koncentrace osob v okolí hranice je relativně hustá. Pod hranicí ohrožení příjmovou chudobou stanovenou na 60 % mediánu ekvivalizovaného příjmu se nachází celkem příslušné % osob v konkrétním roce. Pokud bychom hranici zvýšili, podíl osob ohrožených příjmovou chudobou by se zvýšil.
Jak se stanovuje disponibilní příjem domácnosti
Jak pro celkové zhodnocení životních podmínek českých domácností, tak pro stanovení hranice chudoby a míry ohrožení příjmovou chudobou se neobejdeme bez znalosti příjmů domácností a jejich členů. Příjmy ve výběrovém šetření zjišťují za předchozí kalendářní rok (např. za kalendářní rok 2023 v šetření v roce 2024. Na základě těchto příjmů se konstruuje hranice ohrožení příjmovou chudobou pro rok 2024. Nejprve se z dílčích čistých příjmů za osoby a za domácnost vypočítá čistý peněžní příjem domácnosti. Ten se skládá z příjmů z pracovní činnosti, tj. z příjmů ze zaměstnání a podnikání, ze sociálních příjmů vyplácených státem prostřednictvím úřadů práce nebo obecních úřadů, z kapitálových příjmů (úroky z vkladů, výnosy z dluhopisů, vkladových a podílových listů, dividendy z akcií apod.) a dalších, víceméně jednorázových nebo nahodilých příjmů. Odečteme-li od čistého peněžního příjmu domácnosti daň z nemovitosti, jednorázově přijaté peněžní transfery a pravidelně vydávané peněžní transfery mezi domácnostmi a přičteme-li jednorázově vydané peněžní transfery a vyčíslené naturální požitky od zaměstnavatele v podobě vozidla, které mohla osoba využívat i pro soukromé účely, získáme tzv. disponibilní příjem domácnosti. Ten se pro účely výpočtu míry ohrožení příjmovou chudobou ekvivalizuje, čímž vzniká tzv. ekvivalizovaný příjem domácnosti.
