Přejít k hlavnímu obsahu
Domů Monitoring Seznam indikátorů V01 - The Global Competetiveness Index 4.0 (GCI)

V01 - The Global Competetiveness Index 4.0 (GCI)

Dostupné územní třídění (členění) ČR, EU, vyspělé země
Časová řada 2017-2019
Zdroj dat WEF
Datum plánované aktualizace: říjen 2024[3]

Složený index měří výkon podle 114 dílčích indikátorů, které dle WEF ovlivňují konkurenceschopnost ekonomiky. Skóre zemí je založeno především na kvantitativních zjištěních od mezinárodně uznávaných agentur (Mezinárodní měnový fond, Světová zdravotnická organizace apod.) s přidáním kvalitativních hodnocení od ekonomických a sociálních specialistů.

V roce 2019 dosahuje index konkurenceschopnosti pro ČR[1] hodnoty 71, což ji řadí na 32. místo z celkových 141 hodnocených zemí. ČR se tak umístila v porovnání se silnými inovátory EU[2] za Rakouskem a Irskem (21. resp. 24. místo) a Francie je pak významně před ČR (15. místo). Celkově oproti roku 2018 si ČR v žebříčku GCI pohoršila o 3 místa.

Podle hodnocení WEF lze za „slabší“ místa v ČR považovat následující oblasti: 

  • 7. pilíř: Tržní prostředí (55 místo) – index hodnotí do jaké míry země poskytuje rovné podmínky pro účast společností na jejích trzích. Posuzuje se otevřenost vůči zahraničním firmám a míry narušení tržních podmínek.
  • 8. pilíř: Pracovní trh (48 místo) – index hodnotí flexibilitu trhu práce (využívání a reorganizace lidských zdrojů, práce s talenty).
  • 5. pilíř: Zdravá populace (48 místo) – index hodnotí očekávanou střední délku života, průměrný počet let, po které může jedinec očekávat, že bude žít v dobrém zdravotním stavu (Healthy Life Expectancy, zkr. HALE).
  • 9. pilíř: Finanční systém (47 místo) – index hodnotí zejména stabilitu finančního systému a dostupnost úvěrových, kapitálových, dluhových, pojišťovacích a jiných finančních produktů.

Naopak lépe je na tom ČR podle WEF v následujících oblastech:

  • 4. pilíř: Makroekonomická stabilita (1 místo) – posuzuje se úroveň inflace a udržitelnost fiskální politiky.
  • 2. pilíř: Infrastruktura (20 místo) – index hodnotí kvalitu a rozšíření dopravní infrastruktury (silnice, železnice, vodní a letecká doprava) a infrastruktury veřejných služeb.

Srovnáme-li umístění ČR a výše zmíněných silných inovátorů EU podle žebříčku GCI 2019 (viz Graf V01), pak platí, že ČR v oblastech zaměřených na tržní prostředí, pracovní trh, zdravou populaci a na finanční systém významně zaostává za Rakouskem a Irskem.

 


[2] Státy EU se silným inovačním potenciálem dle EIS 2022: Irsko, Lucembursko, Rakousko, Německo, Kypr a Francie.

[3] Předběžný plánovaný termín oznamovaný každoročně na stránkách Evropské komise.

 

 

Sdílejte na sociálních sítích