| Dostupné územní třídění (členění) | ČR, EU |
| Časová řada | 2016-2023 |
| Zdroj dat | EK |
| Datum plánované aktualizace: | červen 2024[2] |
Evropský srovnávací inovační rámec (EIS), který každoročně zveřejňuje EK, poskytuje srovnávací analýzu inovačního potenciálu, zejména v zemích EU. Posuzuje relativní silné a slabé stránky národních inovačních systémů a pomáhá zemím identifikovat oblasti, které musí řešit. Inovační výkon se měří pomocí složeného indikátoru, souhrnného inovačního indexu (EIS), který shrnuje řady různých ukazatelů. EIS se rozděluje do deseti hlavních okruhů popisujících čtyři hlavní oblasti: rámcové podmínky pro inovace, financování inovací, inovační aktivity a dopady inovací. Celkem je zachyceno a vyhodnoceno 27 základních parametrů.
Podrobnosti k metodice sběru, zpracování dat a tvorbě indikátoru jsou uvedeny zde.
EIS 2023 hodnotí Českou republiku na 14. místě jako mírného inovátora (viz Dashboard V08_01) s výkonem na úrovni 94,7 % průměru EU, přičemž inovační potenciál ČR stále roste a blíží se průměru EU a inovačnímu potenciálu silných inovátorů EU.
Výkonnost ČR za průměrem EU stále zaostává v oblasti atraktivity výzkumného systému a v oblasti zaměřené na firemní investice do výzkumu a vývoje. Nejslabšími místy se jeví oblast duševního vlastnictví (indikátor patentové přihlášky PCT představuje počet mezinárodních patentových přihlášek podaných u Evropského patentového úřadu (EPO)), oblast citovanosti odborných publikací (indikátor vědecké publikace mezi 10 % nejcitovanějších publikací na světě je procentě vztažen na celkový počet vědeckých publikací v zemi), job-to-job mobilita pracovníků ve vědeckých a technických profesích (zahrnuje obyvatelstvo v produktivním věku 25–64 let a je definována jako pohyb jednotlivců mezi jedním zaměstnáním a druhým z jednoho roku do druhého), nízký počet obyvatel ČR s dosaženým terciárním vzděláním a vládní podpora podnikatelského výzkumu a vývoje.
Srovnáme-li umístění ČR a silných inovátorů EU[1] podle žebříčku EIS 2022 a 2023 (viz Dashboard V08_02) v oblastech definovaných EIS jako slabých, pak platí, že se ČR mezi silnými inovátory EU ocitá až na posledních stupních pomyslného hodnotového žebříčku EU, s výjimkou oblasti vládní podpory podnikatelského výzkumu a vývoje, kde se ČR nachází v jejich průměru.
